Invalidní důchod – kritéria, žádost, jak se počítá

V České republice existuje systém podpory osob, které nemohou pracovat z důvodu zdravotního postižení. Tato podpora je poskytována ve formě invalidního důchodu, což je peněžitá dávka, která pomáhá jednotlivcům pokrýt jejich životní náklady a zdravotní potřeby. Jak se počítá invalidní důchod?

Nárok na invalidní důchod má osoba, která je neschopna pracovat a zároveň splňuje potřebnou dobu pojištění. Jaká jsou přesná kritéria nároku na invalidní důchod v České republice? Co obnáší proces podání žádostí? Jak se počítá invalidní důchod? A kolik činí v roce 2026?

Kdo má nárok na invalidní důchod

Posuzování nároku na invalidní důchod zahrnuje dvě základní podmínky: zjištění invalidity (posouzení zdravotního stavu) a splnění potřebné doby pojištění. Obě podmínky musí být splněny současně – samotný špatný zdravotní stav nestačí.

1. Posouzení zdravotního stavu

Posouzení invalidity provádí výhradně posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS). Lékař vyhodnocuje veškeré vyžádané zdravotní zprávy a podklady z předchozích vyšetření, přičemž osobní účast žadatele zpravidla není nutná a posouzení může proběhnout i v jeho nepřítomnosti.

Invalidita se rozlišuje podle míry poklesu pracovní schopnosti do tří stupňů:

• 1. stupeň: pokles pracovní schopnosti o 35–49 %
• 2. stupeň: pokles pracovní schopnosti o 50–69 %
• 3. stupeň: pokles pracovní schopnosti o 70 % a více

2. Potřebná doba pojištění

Potřebná doba pojištění závisí na věku, kdy vznikla invalidita, a zjišťuje se vždy z období před vznikem invalidity. Podmínka se nezjišťuje pouze tehdy, pokud invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo před 18. rokem života.

Minimální doba pojištění se stanovuje podle následujících pravidel:

• Do 20 let: alespoň 1 den pojištění
• 20 až 22 let: 1 rok pojištění
• 22 až 24 let: 2 roky pojištění
• 24 až 26 let: 3 roky pojištění
• 26 až 28 let: 4 roky pojištění
• Nad 28 let: 5 roků pojištění

Pokud je člověku více než 28 let, zjišťuje se potřebná doba pojištění (5 let) z posledních 10 let před vznikem invalidity. To znamená, že musí mít alespoň 5 let pojištění v období bezprostředně předcházejícím vzniku invalidity.

U osob starších 38 let platí alternativní podmínka: pokud nesplní podmínku 5 let v posledních 10 letech, může splnit nárok získáním alespoň 10 let pojištění v posledních 20 letech před vznikem invalidity.

Pokud nesplní ani jednu z těchto variant, může se ještě zkoumat, zda zmíněnou podmínku 5 let v 10 letech nesplnili v některém období 10 roků dokončeném po vzniku invalidity.

Proces posuzování

Posudkový lékař si vyžádá základní vyšetření u ošetřujícího lékaře uvedeného v žádosti a zpracuje posudek na základě kompletní zdravotnické dokumentace.

Pokud žadatel trpí několika nemocemi, lékař stanoví jednu, která pracovní schopnost snižuje nejvíce, přičemž v odůvodněných případech může pro další nemoci zvýšit míru poklesu maximálně o 10 %.

Po vypracování posudku lékař pošle žadateli posudek o invaliditě, následně Česká správa sociálního zabezpečení ověří splnění potřebné doby pojištění.

Jak se počítá invalidní důchod

Invalidní důchod se skládá ze dvou částí: základní výměry a procentní výměry. V roce 2026 činí základní výměra 4 900 Kč pro všechny příjemce bez rozdílu.

Výpočet procentní výměry

Procentní výměra závisí na třech faktorech: počtu odpracovaných let (doby pojištění), průměru hrubých výdělků za rozhodné období a stupni invalidity. Za každý celý rok pojištění se počítá určité procento z výpočtového základu. Jak se počítá invalidní důchod podle stupně invalidity?

• 1. stupeň invalidity: 0,5 % z výpočtového základu, minimálně však 1 634 Kč
• 2. stupeň invalidity: 0,75 % z výpočtového základu, minimálně však 2 450 Kč
• 3. stupeň invalidity: 1,5 % z výpočtového základu, minimálně však 4 900 Kč

Výpočtový základ se určuje z hrubých příjmů za odpracované roky, které se kvůli inflaci „srovnávají“ pomocí přepočítávacích koeficientů na současnou úroveň příjmů. Tyto upravené příjmy se následně redukují pomocí redukčních hranic stanovených zákonem.

Jak se počítá invalidní důchod v praxi

Pokud má osoba například 46 odpracovaných let a nárok na invalidní důchod 2. stupně, činí procentní výměra 34,5 % (46 × 0,75) z výpočtového základu. Celkový invalidní důchod je pak součtem základní výměry (4 900 Kč) a vypočtené procentní výměry.

Výplata dávek invalidního důchodu

Invalidní důchod vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v pravidelných měsíčních lhůtách. Výplata probíhá buď bezhotovostním převodem na účet klienta (případně manžela/manželky), nebo hotovostně prostřednictvím České pošty.

Výplatní termíny důchodů jsou od 2. do 14. dne v měsíci, vždy v sudé dny (tedy 2., 4., 6., 8., 10., 12. a 14. den). Konkrétní termín výplaty je uveden v písemném rozhodnutí zasílaném ČSSZ.

Připadne-li výplatní termín důchodu na sobotu, je důchod vyplacen v pátek. Připadne-li výplatní termín na neděli, je důchod vyplacen v pondělí.

Žádost o invalidní důchod

Žádost o invalidní důchod lze podat třemi způsoby: 

• online prostřednictvím ePortálu ČSSZ, 
• osobně na kterékoliv pobočce ČSSZ,
• poštou či datovou zprávou.

1. Online podání přes ePortál ČSSZ

Žádost je možné podat elektronicky na adrese eportal.cssz.cz. K přihlášení je potřeba datová schránka nebo bankovní identita. Výhody online podání zahrnují:

• Možnost průběžného ukládání rozpracované žádosti
• Podání kdykoliv, i mimo pracovní dobu a ze zahraničí
• Automatické načtení evidovaných dob pojištění a výdělků
• Možnost nahrání příloh elektronicky

2. Osobní podání

Žádost je možné podat také osobně na kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) nebo jejím kontaktním pracovišti podle trvalého bydliště. Pracovník správy žádost s člověkem sepíše. Doporučuje se předem objednat online přes web ČSSZ, aby žadatel nemusel čekat.

3. Podání poštou nebo datovou zprávou

Žádost je možné zaslat:

• Poštou přímo na adresu České správy sociálního zabezpečení
• Datovou zprávou do datové schránky ČSSZ
• E-mailem s elektronickým podpisem na adresu

Dokumenty k žádosti

K žádosti o invalidní důchod je třeba doložit:

• Všechny lékařské zprávy, které má člověk k dispozici
• Vyplněný profesní dotazník (obdrží se od ČSSZ po podání žádosti)
• Žádost o zpracování podkladů pro posouzení zdravotního stavu (předá se praktickému lékaři)
• V případě výplaty na účet: bankou potvrzený tiskopis o zařízení výplaty poukazem na účet

Podrobné informace o invalidním důchodu a o tom, jak o něj požádat, každý najde na webových stránkách ČSSZ. Informační linka ČSSZ je 800 050 248.

Jak dlouho trvá žádost o invalidní důchod

Zákonná lhůta pro vyřízení žádosti o invalidní důchod je 90 dní od podání žádosti. Skutečná délka vyřízení však často závisí na několika faktorech, zejména na součinnosti ošetřujících lékařů a na tom, zda jsou dostupné všechny potřebné podklady.

Průběh vyřizování

Proces se skládá ze dvou hlavních částí:

• Vypracování posudku o invaliditě: Institut posuzování zdravotního stavu má na vypracování posudku 45 kalendářních dnů, tuto dobu může prodloužit o dalších 30 dnů při komplikacích
• Ověření doby pojištění a rozhodnutí o důchodu: Po obdržení posudku ČSSZ ověřuje splnění podmínky potřebné doby pojištění a vydává rozhodnutí

Celková doba vyřízení

Ve většině případů činí celková lhůta na vyřízení 135 dní (90 dnů základní lhůta + 45 dnů na posudek), u složitějších případů může být prodloužena až na 195 dní. Prodloužení může nastat například pokud:

• Ošetřující lékař vyšetří žadatele až po 8 kalendářních dnech
• Ošetřující lékař pošle vyplněnou lékařskou zprávu se zpožděním
• Je třeba čekat na výsledek odborného vyšetření s delší objednací lhůtou
• ČSSZ zjišťuje doby pojištění, které nemá v evidenci
• Je třeba ověřit doby pojištění získané v zahraničí

Doručení posudku a rozhodnutí

Posudek o invaliditě je poslán do 7 kalendářních dnů po posouzení zdravotního stavu do datové schránky nebo poštou do vlastních rukou. V písemném rozhodnutí ČSSZ je uvedena výše důchodu a termín, kdy bude vyplácen.

Částečný vs. plný invalidní důchod

Termíny „částečný“ a „plný“ invalidní důchod byly oficiálně používány do 31. prosince 2009, od roku 2010 se v českém systému rozlišují tři stupně invalidity. Částečný invalidní důchod odpovídá dnešnímu invalidnímu důchodu pro invaliditu 1. nebo 2. stupně, zatímco plný odpovídá invaliditě 3. stupně.

Další významný rozdíl je v možnosti přivýdělku: příjemci invalidního důchodu 1. a 2. stupně mohou pracovat bez omezení, zatímco u 3. stupně invalidity existují přísnější pravidla. Osoby s částečnou invaliditou (1. a 2. stupeň) mohou kombinovat práci s pobíráním důchodu.

Cukrovka a invalidní důchod

Nárok na invalidní důchod v případě cukrovky závisí na individuálním posouzení závažnosti a dopadu onemocnění na pracovní schopnost. Neexistují pevně dané hodnoty cukrovky (glykémie), které by automaticky vedly k přiznání invalidního důchodu.

Diabetes 1. typu

Sám o sobě obvykle nestačí k přiznání invalidního důchodu. Výjimkou jsou závažné komplikace, jako je diabetická nefropatie, retinopatie, neuropatie apod.

Diabetes 2. typu

Zde hraje větší roli míra komplikací a dopad na pracovní schopnost.

Závažnost komplikací:

• zrakové postižení
• poškození ledvin
• neuropatie
• kardiovaskulární komplikace

Pokud pacient s cukrovkou i přes komplikace zvládá dosavadní práci bez omezení, nemá nárok na invalidní důchod. Jestliže nemoc omezuje pacienta v dosavadní práci, avšak s úpravami pracovní doby, prostředí apod. je schopen pracovat, může mu být přiznán invalidní důchod 1. stupně.

Pacient s cukrovkou z důvodu komplikací není schopen pracovat ani s úpravami, může mu být přiznán invalidní důchod 2. nebo 3. stupně.

I psychické poruchy bývají častým důvodem k invalidnímu důchodu. Mezi ně může patřit deprese či smíšená úzkostně depresivní porucha.

Podnikání s invalidním důchodem

Osoby s invalidním důchodem mohou bez omezení podnikat – neexistuje žádný zákon, který by jim v tom bránil. Podnikání se v jejich případě považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Základní povinnosti při zahájení podnikání

Postup při zahájení podnikání je stejný jako u ostatních podnikatelů:

• Získání živnostenského oprávnění, zápis do živnostenského rejstříku
• Registrace na finančním úřadě
• Nahlášení České správě sociálního zabezpečení (do 8 dnů)
• Nahlášení zdravotní pojišťovně (do 8 dnů)

Sociální pojištění

U vedlejší výdělečné činnosti neplatí zákonem dané minimální zálohy na pojistné jako u hlavní činnosti. Sociální pojištění je nutné platit pouze pokud roční zisk přesáhne rozhodnou částku, která pro rok 2025 činí 111 735 Kč. Pokud zisk zůstane pod touto hranicí, sociální pojistné se platit nemusí.

Pokud se člověk rozhodne sociální pojištění neplatit, rok strávený podnikáním se mu nebude počítat do nároku na starobní důchod. Po dosažení důchodového věku se však invalidní důchod automaticky mění na zmíněný starobní důchod (někteří lidé vyhovují i podmínkám předčasného důchodu).

Zdravotní pojištění

Pokud člověk nepracuje a pouze pobírá invalidní důchod, hradí za něj zdravotní pojištění stát. Při zahájení podnikání však musí oznámit zdravotní pojišťovně, že podnikání je vedlejší činností.

U vedlejší výdělečné činnosti se nemusí dodržet minimální vyměřovací základ ani platit minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění. Pojistné se platí až zpětně po podání přehledu o příjmech a výdajích, a to ze skutečně dosaženého zisku.

Podpora od úřadu práce

Osoby se zdravotním postižením mohou požádat úřad práce o finanční podporu na zahájení podnikání. Úřad práce poskytuje různé příspěvky na podporu OSVČ se zdravotním postižením.

Vliv na invalidní důchod

Podnikání nemá vliv na výplatu invalidního důchodu samotného – o důchod člověk nepřijde. Je však důležité přihlédnout ke svému zdravotnímu stavu a přiznanému stupni invalidity při výběru oboru.

Stejně tak případné zrušení živnostenského listu nemá vliv na výplatu invalidního důchodu. Existují dva způsoby, jak zrušit živnostenský list – z moci úřední a na žádost podnikatele.

Výpověď z důvodu invalidního důchodu

Přiznání invalidního důchodu samo o sobě není důvodem k výpovědi – zaměstnavatel nemůže zaměstnanci dát výpověď pouze z důvodu, že mu byl přiznán invalidní důchod. Mnoho lidí se mylně domnívá, že při přiznání invalidního důchodu musí odejít ze zaměstnání, to však není pravda.

Kdy může zaměstnavatel dát výpověď

Zaměstnavatel může podle § 52 zákoníku práce dát zaměstnanci výpověď z důvodu zdravotního stavu pouze tehdy, pokud:

• zaměstnanec podle lékařského posudku pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci
• podle rozhodnutí příslušného orgánu nebo poskytovatele pracovnělékařských služeb nemůže vykonávat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí

Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu samo o sobě neznamená, že zaměstnanec pozbyl způsobilost konat dosavadní práci. Uznání invalidity však signalizuje podezření, že zaměstnanec nemusí mít potřebnou způsobilost k dalšímu výkonu práce, a zaměstnavatel to nemůže pominout.

Výpověď ze strany zaměstnance

Zaměstnanec může kdykoli jednostranně ukončit pracovní poměr bez uvedení důvodu s klasickou dvouměsíční výpovědní lhůtou.

Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, pokud podle lékařského posudku nemůže dále bez vážného ohrožení zdraví vykonávat dosavadní práci a zaměstnavatel mu neumožnil do 15 dnů od předložení posudku výkon jiné vhodné práce.

Případně může pracovní vztah skončit výpovědí dohodou. Vzor výpovědi dohodou PDF je možné najít na internetu a na různých webových stránkách.

Výhody invalidního důchodu

Hlavní výhodou invalidních důchodů v České republice je finanční podpora, kterou poskytují osobám, které nemohou pracovat z důvodu svého zdravotního postižení. Výše důchodu se odvíjí od průměrného výdělku jednotlivce a od toho, kolik let přispíval do systému sociálního zabezpečení. Je určen k pokrytí základních životních nákladů a zdravotních potřeb.

Kromě finanční podpory přinášejí invalidní důchody i další výhody. Osoby, které pobírají invalidní důchod a nepracují, jsou osvobozeny od placení pojistného na zdravotní pojištění, které za ně hradí stát.

Pracující osoby s invalidním důchodem mohou mít nárok na daňové slevy – například u I. a II. stupně invalidity činí sleva 2 520 Kč ročně, u III. stupně 5 040 Kč ročně. To může pomoci zmírnit některá finanční břemena, s nimiž se osoby se zdravotním postižením mohou potýkat.

Kromě toho Česká republika nabízí také řadu služeb a podpory pro osoby se zdravotním postižením, jako jsou programy pracovní rehabilitace, úpravy přístupnosti a sociální služby. Tyto služby mají pomoci jedincům se zdravotním postižením žít co nejsamostatněji a zlepšit kvalitu jejich života.

Lidé s invaliditou mohou mít nárok na příspěvek na zvláštní stravování, pokud jejich zdravotní stav vyžaduje speciální dietu. Tento příspěvek se však nevztahuje na dobrovolně zvolené stravovací styly, jako jsou pescetariáni nebo vegetariáni, avšak pouze na medicínsky indikované dietní režimy.